Select Page

Donedávna byl tento významný československý lékař, humanista a propagátor vegetariánství téměř zapomenutý. Jedním z důvodů samozřejmě bylo, že svými postoji nijak nezapadal do rámce „reálného socialismu“. Dalším důvodem ale bylo i to, že byl po celý svůj život velice skromný a držel se vždy spíše v pozadí.

Ctibor Bezděk přitom byl nejen osobností vpravdě evropského formátu, ale také byl i podle dnešních měřítek opravdovým „evropanem“. Narodil se na jižní Moravě, díky podpoře příbuzných mohl vystudovat medicínu ve Vídni, zde se seznámil se svou budoucí ženou, která pocházela z Ruska, spolu pak jako lékaři působili v různých léčebnách a nemocnicích v Rakousku, Itálii, na Balkáně a v Rusku.

První světovou válku – v níž jako pacifista odmítl důstojnickou hodnost a uniformu – prožil ve slovinské Pule, kde sloužil jako lodní lékař v rakouském válečném loďstvu. Později žil s celou rodinou na Slovensku v Ružomberoku, kde s manželkou založili pobočku Červeného kříže a starali se o opuštěné děti. Druhou světovou válku prožili v Praze a do konce svého života pak pracoval v nemocnici v Říčanech u Prahy.

Budeme-li chtít pochopit důvody, které vedly Bezděka k vegetariánství, musíme se nutně zabývat otázkami morálními a také filozofickými a náboženskými. Následující odstavce tohoto textu proto nejspíše budou zcela nepochopitelné pro mnohého dnešního člověka, který je obvykle velmi rozumářsky a ateisticky založen, a honí se celý život hlavně za svou spokojeností a příjemnými pocity, a snaží se „mít vše pod kontrolou“ a „na všechno vyzrát“. Toto nebyly postoje Ctibora Bezděka a toto je také další důvod, proč ho současnost již téměř nezná – nechce ho znát, protože ho nechápe.

Ač jako jihomoravský rodák vyrostl Bezděk ve zcela jiných zvyklostech, postupně se díky své lékařské práci a díky studiu filozofie obrátil k abstinenci, vegetariánství a filosofii – theosofii a antroposofii.

Velmi ho ovlivnil ruský spisovatel a myslitel Lev Nikolajevič Tolstoj, který se ve druhé polovině svého života také přiklonil k nenásilí, asketismu a vegetariánství a ve svých dílech nabídl světu zcela nové pochopení učení Ježíše Krista. Podobné, jež později prohloubil Rudolf Steiner ve své antroposofii.

Ústředním bodem Tolstého úvah bylo Ježíšovo „Kázání na hoře“ a z něj plynoucí pomoc bližnímu. Bezděkova manželka Varvara rovněž vnímala Tolstého jako svého duchovního učitele a tak ona i její muž směřovali své životy právě takto – Ježíšovy a Tolstého myšlenky nenásilí a pomoci bližnímu jim byly základem jejich uvažování a naplňovaly celou jejich práci. Zvláště v období mezi oběma světovými válkami, které strávili v Ružomberoku, mohli tyto snahy nejvíce rozvinout. Mimo jiné celá jejich rodina byla vegetariánská.

A nebyli v té době ve svých snahách osamoceni – jejich generace, později označená Přemyslem Pitterem jako „masarykovská“, přinesla do do českých zemí do té doby nebývalý duchovní a morální rozmach, který bohužel tak násilně ukončila druhá světová válka a po ní „reálný socialismus“.

 

Zdroje: