Select Page

Je vcelku příznačné, že v české verzi Wikipedie chybí u hesel „Pythagoras“ a „Pythagoreismus“ odkazy na vegetariánství, které ve svém učení Pythagoras prosazoval. Pouze se zde uvádí – cituji: „Pythagoras prý nejedl maso“ (květen 2015). Není to poprvé, co se čeští editoři Wikipedie vyhýbají takovému „podivnému tématu“ jako je vegetariánství. Zkusme to tedy napravit.

Výraz „pythagorejská strava“ byl údajně používán po celá staletí jako všeobecně známé označení stravy bez masa (včetně ryb) a teprve v 19. století byl nahrazen dnešním slovem „vegetariánství“, které vzniklo v Británii.

Pythagorejci nejedli maso z důvodů náboženských a etických, protože hlásali myšlenku postupného převtělování duší do zvířecích a lidských životů. Proto chápali zvířata jako své bratry a odmítali jejich zabíjení pro svou potravu.

Pokud vás zajímají ještě některé historické a esoterní souvislosti, pak čtěte dále.

Podle našich současných znalostí byl Pythagoras antický filosof, který někdy kolem roku 530 před n.l. založil filozofickou esoterní školu (=komunitu) v Krotonu, dnešním Crotone v Kalábrii (nejjižnější část dnešní Itálie – viz. mapa).

Hlásal život podle přesných a – dle dnešních měřítek – asketických pravidel za účelem sebezdokonalení. Základem jeho mystického učení byla již zmíněná nauka o reinkarnaci a také matematické chápání celé existence. Pythagoras se snažil pochopit rozumem a matematikou tajemství světa. Tvrdil, že matematika představuje pravou podstatu věcí.

Pythagorovo učení silně ovlivnilo Platona a Aristotela, byť měli vůči němu různé výhrady, obzvláště k matematické části. Později došlo k oživení pythagorejských crotone_mapamyšlenek za tzv. císařské doby v Římě a mezi tzv. novopythagorejce patřil např. řečník Cicero. Novopythagorejci později inspirovali rané křesťanské autory jako byli např. svatý Ambrož a Boëthius. A ještě později – za renesance – byli pythagorejskými myšlenkami silně ovlivněni astronomové Mikuláš Koperník, Johannes Kepler a Giordanno Bruno a také Leonardo da Vinci.

Pythagorova esoterní škola hlásala práci na zdokonalování vlastní duše, aby se člověk postupně vymanil z „kola zrodů“. Hudba byla považována za prostředek ke zdokonalování a léčení lidské duše. Pythagorejci zkoumali hudbu matematicky a zjistili vztah mezi délkou struny a výškou tónu, který struna vydává (poloviční struna vydává stejný tón jen o oktávu vyšší). Na základě těchto matematických vztahů vytvořili po nich nazvané tzv. „pythagorejské ladění“. A toto souvisí s tzv. „hudbou sfér“ či „harmonií sfér“ – matematickém vyjádření velikostí a oběžných drah planet v souvztažnosti k hudbě.

Jedna zajímavá myšlenka na závěr – Pythagoras přirovnával postup zrodů k návštěvníkům Olympijských her:
– Lidé nižších zrodů přichází prodávat a kupovat.
– V pozdějších zrodech se přicházejí zúčastnit her a získat slávu.
– A ještě později se stávají filozofy a přichází se prostě dívat a poučit se.

Zdroje:

  • Wikipedia
  • obrázek: wikipedia commons / vlastní koláž autora