Select Page

Původní výraz ze sanskrtu se v češtině obvykle přepisuje jako „ahinsá“, v jiných jazycích jako „ahimsa“. Toto slovo znamená „soucit“ i „neubližování“, dá se přeložit i jako „nenásilí“.

Je to morální zásada, která patří k základním pravidlům tří velkých náboženství – hinduismu, buddhismu a džinismu. Nabádá k úctě ke všemu živému a zakazuje zabíjení všech živých bytostí – lidí i zvířat a v džinismu také rostlin a země. Princip nenásilí a neubližování se týká činů, slov i myšlenek.

Nic ale není jednoduché a proto i princip nenásilí měl ve starověké Indii svůj historický vývoj. Ve staré hinduistické literatuře jsou široce rozvíjeny úvahy týkající se situací, kdy je člověk postaven před nutnost bránit se – řeší se zde otázky „spravedlivé války“, „přiměřené sebeobrany“ a „přiměřeného trestu“. Z podobných úvah vznikl v Japonsku bojový styl aikido, založený na neútočení a využití vlastních sil protivníka proti němu. Stejně tak nenásilí proti zvířatům a všemu živému vzniklo postupně, protože nejstarší indické texty ještě hovoří o obětování zvířat.

Největšího rozmachu dosáhl v Indii princip nenásilí v tzv. džinismu, což je indický filozofický systém, který vznikl jako určitý protest proti kastovnímu systému klasického hinduismu. Vedle principu nenásilí – tj. nejen nezabíjet, ale ani neobtěžovat žádné zvíře, patřily mezi jeho základní požadavky nebrat, co není darováno, nelhat a zříci se světské rozkoše. Zajímavé je, že princip nenásilí byl rozšířen i na nepotlačování jiných názorů, takže džinismus zahrnoval i zásadu mnohostranného pohledu na svět.

V moderní době spojili myslitelé jako Lev Nikolajevič Tolstoj a Mahatma Gándhí princip nenásilí jednoznačně s pacifismem. Ahinsa inspirovala také známého lékaře Alberta Schweitzera k jeho postoji „zbožné úcty k životu“.

 

Zdroje:

  • wikipedia
  • obrázek: wikipedia commons