Select Page

Podobně jako u Alberta Einsteina není ani u Alberta Schweitzera (14.1.1875-4.9.1965) jisté, zda byl někdy úplným vegetariánem, i když indicie naznačují, že se jím zřejmě stal v posledních letech svého života.

Albert Schweitzer patřil ke stejné generaci jako náš Ctibor Bezděk nebo Přemysl Pitter a stejně jako oni nalezl smysl svého života v pomoci těm nepotřebnějším. Jeho životní filozofií se stala myšlenka nenásilí vtělená do jeho slavné věty – „Etika neznamená nic jiného než posvátnou úctu ke všemu živému.“ Příběh jeho slavné nemocnice v africkém Lambarene – za kterou byl v roce 1952 oceněn Nobelovou cenou míru – je snad ještě znám přinejmenším dnešním čtyřicátníkům.

James Cameron, který s ním strávil nějakou dobu v jeho nemocnici kvůli chystanému článku v „News Chronicle“, o něm napsal:

Doktor jí jen ovoce a zeleninu – ale jí jich hodně – velké množství manga, avokáda, soji a především různé druhy vařených banánů. Je rozčarovaný moderní civilizací a proto hlásá svou myšlenku vybudovat novou civilizaci založenou na posvátné úctě k životu. Moderní civilizace se svými atomovými zbraněmi je podle něj zaměřena zcela špatně – je zaměřena na ničení života.

Doktor Schweitzer stále provádí okolo 800 operací za rok a i když už má přes osmdesát let, neváhá nespat po mnoho hodin, pokud to jeho pacienti potřebují. Pokud někdo hovoří o jeho „obětování se“, netrpělivě odvětí – všichni musíme zemřít, ale pokud mohu někomu ulevit od jeho trápení, pak to pociťuji jako své velké privilegium.

Také jeho soucit je bez hranic, říká – pokud někdy musím zranit nějakého živého tvora, pak jedině v případě, že jsem si jistý, že je to absolutně nutné. Nikdy nesmím překročit hranici nevyhnutelnosti a to ani ve věcech zdánlivě nepodstatných.

Kniha „Antologie nenásilí“ (An Anthology of Ahinsa) cituje jeho výrok – „Jsem si vědom toho, že konzumace masa není v souladu s nejvnitřnějším cítěním a vynechávám ho proto ze své stravy kdykoliv je to jen možné“.

Zdroje: