Select Page

Ač to může být pro mnohé čtenáře překvapením, i Maháthma Gándhí patřil k lidem, které silně ovlivnily názory a postoje Lva Nikolajeviče Tolstého. Dokonce se zdá, že i ústřední myšlenku nenásilného odporu vůči britské koloniální vládě v Indii pomohl zformulovat Tolstoj – ale vycházel přitom samozřejmě z indických tradic.

Literatura k tomu uvádí toto – na Tolstoje, coby uznávanou morální autoritu té doby, se v roce 1908 obrátil dopisem indický revolucionář Taraknath Das a žádal ho o radu ohledně odporu vůči britské koloniální nadvládě v Indii. Tolstoj mu odpověděl rovněž dopisem ze 14.12.1908, který byl později uveřejněn v indických novinách „Svobodný Hindustán“ pod názvem „Dopis Hinduistům“.

V dopise Tolstoj píše, že úspěšný může být pouze nenásilný odpor proti britské moci, protože jinak dojde ke strašnému krveprolití. Indové se podle něj mohou vymanit z koloniální nadvlády jen tak, že budou vzdorovat láskou a neodpovídat na zlo zlem. Mimo jiné zde Tolstoj dává za příklad i práce indického mudrce Swamiho Vivekanandy (zemřel 1902). Jak ukázaly další roky, tato myšlenka byla správná a v roce 1947 indické hnutí nezávislosti založené na nenásilí dosáhlo osvobození Indie.

Tolstého text se dostal do rukou i mladému Gándhímu, který v té době žil v Jihoafrické republice. Po jeho přečtení napsal Gándhí Tolstému vlastní dopis, kde se ho ptá o radu ohledně situace Indů v Jihoafrické republice. A žádá také o svolení přetisknout text dopisu Tolstoje ve svých novinách „Indický názor“ v Jihoafrické republice. Tento dopis se stal počátkem jejich korespondence, která trvala až do Tolstého smrti.

V roce 1910 založil Gándhí v Jihoafrické republice v oblasti Transvaal (22 km od Johannesburgu) komunitu inspirovanou hnutím „tolstojovců“, která dostala název Tolstojova farma (Tolstoy Farm). Stalo se tak v reakci na diskriminaci Indů v této oblasti – okolo 2500 Indů zde bylo uvězněno za nenásilný odpor proti rasistickým zákonům. Komunita si dala za cíl v praxi realizovat myšlenku společného soužití v nenásilí.

Komunita vznikla na pozemcích, které zakoupil německý architekt Hermann Kellenbach (ten také navrhl název „Tolstojova farma“, protože sám Tolstého dílo znal a obdivoval). Komunita byla vegetariánská. Žilo tu asi 80 lidí různých národností a různého náboženského vyznání, kteří navíc hovořili i různými jazyky. Všichni se věnovali zemědělství a ovocnářství.

Vedl se tu jednoduchý život ve společenství kombinovaný s jasně daným denním programem, který zahrnoval práci, školu, hygienu a společná setkání na konci každého dne. Členové komunity si sami postavili (společné) domy a vyráběli si i oblečení a obuv.

Gándhí se v komunitě věnoval mimo jiné i výuce dětí. Ta se skládala z teoretických i praktických předmětů. Takže vedle čtení a psaní, matematiky, zeměpisu, historie, zpěvu a literatury se tu vyučovalo i zahradničení, zemědělství či šití oděvů.

Gándhí požadoval, aby všichni členové komunity respektovali náboženská vyznání všech ostatních a všichni společně také slavili všechny svátky všech v komunitě zastoupených náboženství. Během života v této komunitě se Gándhí rovněž zavázal, že již nebude usilovat o žádný vlastní soukromý majetek a tomuto slibu zůstal věrný až do konce svého života.

Gándhí se svou rodinou žil a pracoval v této komunitě až do odchodu z Jihoafrické republiky – opustil ji v létě roku 1914 těsně před vypuknutím první světové války. V té době se postavení Indů a veřejné mínění vůči nim v Jihoafrické republice již natolik zlepšilo, že Tolstojova farma již nebyla potřebná coby centrum nenásilného odporu vůči apartheidu.

Zdroje: