Select Page

Bylo to nábožensko-etické vegetariánské hnutí konce 19. a začátku 20.století, které vzniklo v Rusku podle myšlenek Lva Nikolajeviče Tolstoje. Hnutí se inspirovalo jeho díly „Vyznání“, „Čemu věřím?“, „O životě“ a „Křesťanská nauka“.

Příznivci těchto myšlenek začali zakládat v Rusku „tolstojovské komunity“ – existovaly např. v Tverské, Simbriské a Charkovské gubernii a v Zakavkazí. Říkalo se jim „kulturní poustevny“ a v praxi uskutečňovaly myšlenky nenásilí, vegetariánství, etiky a morálky.

Hnutí inspirovalo vznik podobných komunit i v Západní Evropě, Japonsku a Indii. Příznivcem Tolstého myšlenek byl i Mahatma Gándhí, který dokonce sám založil několik komunit podle tohoto vzoru – (např. Tolstojova farma v Jihoafrické republice).

Tolstého myšlenky silně ovlivnily i tzv. duchoborce – ruskou křesťanskou sektu, která již po staletí žila v takových společných komunitách (podobně jako u nás tzv. Habáni). Pod vlivem jeho myšlenek se přiklonili k vegetariánství a nenásilí. Tolstoj svým vlivem pomohl ochránit duchoborce před pronásledováním carskými úřady a také u cara vyjednal a sám zaplatil emigraci asi 7000 členů tohoto společenství do Kanady.

Tolstojovské hnutí bylo oficiálními úřady přijímáno velmi negativně a to hned z několika důvodů. Pacifismus a postoje nenásilí byly považovány za nebezpečné a demoralizující v tehdejší Evropě, jejíž panovníci a vlády byli naladěni velmi bojovně (jak zanedlouho ukázala první světová válka).

Odmítání oficiálních církevních dogmat zase představovalo vážné nebezpečí pro církev, která žila z peněz věřících. A v neposlední řadě, vegetariánství bylo v té době považováno za vysoce nebezpečné pro zdraví (přesvědčení bylo založeno na učení tehdejší německé dietologie, která ale radikálně otočila své názory v první polovině 20.století).

Ruská revoluce 1917 byla samozřejmě těžkou ranou pro ruskou část tolstojovského hnutí. Komunity se staly terčem represí, ale některé z nich údajně existovaly ještě do začátku druhé světové války. Na ruských stránkách projektu „Vrácení paměti“ se k tomu uvádí více podrobností.

Tolstojovské zemědělské komunity se staly terčem těžkých státních represí od okamžiku nařízení kolektivizace do kolchozů. Paradoxní přitom je, že tolstojovci vždy pečovali o půdu kolektivně a kolektivně se dělili o výsledky své práce a tudíž bychom jejich společenství mohli považovat za vpravdě „komunistické“.

Jenže jak ukazují vzpomínky pamětníků, tehdejší sovětské kolchozy se nejvíce podobaly otrockému zřízení – lidé zde byli nuceni k těžké práci za směšnou mzdu, za níž se nedalo téměř nic koupit. Kdežto tolstojovské komunity žily v úctě k životu a podporovaly důstojnost a duchovní rozvoj člověka.

V západní Evropě a severní Americe ale takové komunity existovaly mnohem déle a později podle jejich vzoru vznikly i další. Za zmínku stojí např. vegetariánská komunita „The Farm“ (farma), kterou založili členové hnutí hippies v 70.letech 20.století.

Zdroje:

  • wikipedia
  • obrázek: Ilja Repin – L.N.Tolstoj oře – wikipedia commons